Informace k příspěvkům na hospodaření v lesích:

• Je možno požádat o finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované Ministerstvem zemědělství. Jedná se o finanční příspěvek na ekologické a přírodě šetrné technologie, finanční příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku, finanční příspěvek na ochranu lesa. 

• Vše se vyřizuje v tzv. Modulu pro žadatele, který je k dispozici na stránkách e-agri: eagri.cz/public/app/MpZ/Gui/

• Jsou dotovány i oplocenky. V oplocence musí být minimálně 30% MZD (melioračních a zpevňujících dřevin). 

• Od 1.1.2022 se změnila některá pravidla týkající se např. minimálních hektarových počtů sazenic pro zalesnění a dále přenosu sadebního materiálu. Rovněž jsou změny v pravidlech pro finanční příspěvky na hospodaření v lesích. Informujte se u svého odborného lesního hospodáře.

• Pokud budete chtít o příspěvky žádat, je nutno mít předem zaslané tvz. Ohlášení na Krajský úřad  kraje Vysočina. V "Modulu pro žadatele" je možno vytvářet Ohlášení pro rok.... O dotace se následně žádá do 3 měsíců od dokončení prací.

_________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Informace k lesní hospodářské evidenci:

• Na základě nové vyhlášky vedou drobní vlastníci lesa (vlastníci do 50 ha bez LHP) počínaje rokem 2021 pouze evidenci o provedené obnově lesa a orgánu státní správy lesů (obce s rozšířenou působností) tuto evidenci NEZASÍLAJÍ.

• Další povinností vlastníka lesa při obnově porostu je vést evidenci o původu reprodukčního materiálu (dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 456/2021 Sb.)

• Tyto dvě evidence vlastník nepředkládá orgánu SSL, pouze je vede a je povinen je uchovat po dobu 10 let. 

_________________________________________________________________________________________________________________________________________________

• Čerstvá nahodilá těžba (zimní vývraty, zlomy) musí být zpracována do konce května. Dále během roku neprodleně s ohledem na napadení kůrovci a  vývojové stadium kůrovců; stejně tak stojící, čerstvě napadené stromy.

• Holiny z úmyslných těžeb musí být zalesněny do 2 let od vzniku a zajištěny do 7 let od jejich vzniku.

  Holiny z nahodilých těžeb (těžba zlomů, vývratů, souší, stromů napadených kůrovci apod.) musí být zalesněny také do 2 let a zajištěny do 7 let od jejich vzniku.

  ( Starší ustanovení – prodloužená lhůta pro zalesnění na 5 let – vycházelo z opatření obecné povahy platného do 31.12.2022, tj. od roku 2023 opět platí lhůty pro zalesnění u nahodilých těžeb 2 roky od vzniku holiny a do 7 let zajištěná kultura).

 _________________________________________________________________________________________________________________________________________________

„Z průběhu minulých let je zřejmé, že kůrovcovou kalamitu již na většině území Vysočiny nelze zastavit a konec smrkových monokultur je zde neodvratný. V této situaci se klíčovou otázkou stává, jak uhynulé porosty obnovit. Přístupy jednotlivých vlastníků jsou různé, potěšitelné ale je, že se postupně objevují i případy, které lze označit jako "ukázky dobré praxe". Takovým případem je revír Pelestrov (LČR) na Havlíčkobrodsku:

Kůrovcová kalamita se zde ve větším rozsahu začala projevovat v roce 2018, v roce 2019 nastal již plošný rozpad dospělých smrkových porostů.

Při zpracování kůrovcové těžby a následné obnově jsou zde uplatňované následující zásady:

• Dlouhodobým cílem je zde evidentně dosažení druhově co nejpestřejšího, věkově i prostorově strukturovaného lesa, schopného odolávat měnícím se klimatickým podmínkám. Za smíšený les se přitom považuje především les jednotlivě smíšený.  
• Při těžbě je snaha ponechávat všechny dřeviny s perspektivou přežití, a to jak dřeviny hlavního porostu, tak všechny náletové dřeviny v podrostu. Evidentní je zde snaha předcházet vzniku velkých několikahektarových holin, kde nastává ztráta porostního mikroklimatu. Pokud chybí v napadených porostech listnaté dřeviny (popř. jedle, modřín borovice, douglaska), jsou dočasně ponechávané i kulisy uhynulých smrků, které alespoň dočasně plní krycí funkci porostu (ponechání mrtvých smrků je nutné vždy řešit s ohledem na bezpečnost návštěvníků lesa).
• Při obnově je důrazně preferovaná přirozená obnova.
• Umělá obnova probíhá formou oplocenek do velikosti 0,5 ha (větší oplocenky jsou velmi rizikové z hlediska poškození a vytvářejí bariéry pro zvěř). V každé oplocence se přitom využívá obvykle 4-8 druhů dřevin (buk, dub, jedle, javor klen, třešeň ptačí, borovice, modřín, lípa, jilm, popř. další druhy).
• Výsadba v oplocenkách probíhá tak, že jednotlivé druhy jsou střídané po řadách, nebo je výsadba šachovnicovitá tak, aby se plochy téhož druhu dotýkaly maximálně v rozích.
• Smrk se v současné době při umělé obnově nevyužívá, v porostech je dostatek smrkových náletů. Výjimkou je tzv. dvojsadba, kdy se do jedné jamky sází cca 10 cm od sebe BK-SM (popř. i jiné kombinace dřevin), smrk se zde používá z důvodu ochrany listnáčů.

 Revír Pelestov je důkazem, že tento přístup je technicky a provozně zvládnutelný (byť patrně mírně pracnější než klasické postupy). Je ale zřejmé, že právě takovýto postup je základem pro to, aby nová generace lesů byla v měnících se podmínkách schopná přežít." Ing. Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy, AOPK ČR.

 __________________________________________________________________________________________________________________________________________________

"O buku lesním se často hovoří jako o "matce lesa", mnohem méně známé je označení "otec lesa" pro jedli bělokorou. Vězte, že bez jedle bělokoré nebudou naše lesy nikdy zcela úplné. Bohužel tato královna lesa jaksi vypadla z povědomí veřejnosti, přesně podle rčení „sejde z očí, sejde z mysli“. Pravda, do onoho osvědčeného konceptu lesa věkových tříd se lesníkům jedle jaksi nehodí, a proč se s tím taky zalamovat, když máme smrk. Existuje jedno vtipné rčení: „lesníci trestají jedli za to, že ji neumějí pěstovat“. Přitom jedle v mnoha ohledech strčí takříkajíc do kapsy leckterou dřevinu, tím spíše smrk. Její reprodukční schopnosti jsou ohromující, díky svým světlostním nárokům je v přirozené obnově vždy napřed před všemi ostatními dřevinami, dokonce i bylinami. Stačí jeden mateřský strom, který máte problém v porostu nalézt, ale všude je naseto jedlových semenáčků. Tragédií a poslední ranou pro jedli jsou pochopitelně stále rostoucí stavy spárkaté zvěře, hlavně srnčí. Jsou místa na Vysočině, která doporučuji navštívit, kde jsou opravdu souvislé jedlové nárosty. Jenom na takových místech, kde smrk nestačí růstem, se lze přesvědčit, jak nesmyslné je klišé o jedli jako o „pomalu rostoucí dřevině“. Ohledně produkce je obecně známo, že jedle dosahuje ze všech našich dřevin největších dimenzí, nehnije nastojato (žádné skládky shnilých špalků podél cest) a nehyne suchem. Rozhodně bych jedli neoznačil za dřevinu s vysokými nároky na vodu, prosím, jedle není vrba. Spíše bych opět vyzdvihl její schopnost obsadit a prokořenit i stanoviště s uléhavou nepropustnou půdou, se kterou mohou mít jiné dřeviny problém, ale to neznamená, že se jí nebude dařit třeba na svěžích sutích, bude. Povšimněme si, jak se jedle vypořádala s posledními suchými lety, které přivedly k odchodu smrkové monokultury. Hynuly i borovice, listnáče ztrácely listí, ale jedle tuto drobnou klimatickou epizodu přestála prakticky beze ztrát." Ing. Tomáš Hobza, KrÚ Vysočina

__________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Několik zcela praktických rad k setí žaludů do lesa:

1. Žaludy sbíráme na podzim z pěkných, zdravých, rovných dubů, které rostou ve stejné oblasti, jako váš les (POZOR - nesbíráme z parkových výsadeb, nesbíráme žaludy nepůvodních dubů, např. dubu bahenního nebo dubu červeného. Pouze duby letní a zimní jsou u nás původní a tedy vhodné.).
2. Žaludy uskladníme v něčem prodyšném, v chladu a suchu, aby nezplesnivěly.
3. Sejeme nejlépe na jaře (v březnu, v dubnu) a to kvůli tomu, aby je v zimě nevyryla divoká prasata.
4. Praktické je sít žaludy k náběhům pařezů, protože vzešlé semenáčky jsou tak lépe chráněné.
5. Důlky, do kterých sejeme, ať jsou cca 5 – 10 cm hluboké.
6. Sejeme 2 – 3 žaludy do důlku.
7. Co se týče hustoty výsadby, ÚHÚL doporučuje spon 80 x 80 cm (např. na holinu), lze ale i hustěji (i 30 x 50 cm), nebo naopak řidčeji a náhodně, pokud jen obohacujeme to, co na holinu samovolně nalétne. 
8. Nemůžeme očekávat, že všechny vyseté žaludy vyklíčí.

Mgr. Lucie Misařová a Mgr. Jan Horník, Ph.D., AOPK ČR.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 

 „Ve vyšších polohách Vysočiny (kolem 600-800 m n. m.) by se smrk v přiměřeném zastoupení mohl stále uplatňovat. Ovšem vývoj počasí v posledních letech a klimatické prognózy do budoucnosti ukazují, že častěji nastanou podmínky, v nichž smrk zřejmě nebude dobře prosperovat. Ve středních a nižších nadmořských výškách není tato dřevina schopná odolávat biotickým ani abiotickým vlivům (dřevokazné houby, hmyz, vítr a podobně).“ Ing. Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy, AOPK ČR.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________

„S ohledem na místní poměry a potenciál dané lokality je nezbytné na místě vytěžených holin co nejdříve obnovit důležité ekologické a mikroklimatické funkce lesa. Porosty přípravných dřevin, jako je bříza, jíva nebo osika, sice budou vypadat poněkud nezvykle, ale svoji úlohu plní velmi dobře. Založením lesa přípravného ovšem práce nekončí, konečným cílem by měly vždy být druhově i strukturně pestré a stabilní porosty cílových dřevin, nikoliv opět čisté kulturní smrčiny." Ing. Luděk Čech, vedoucí oddělení sledování stavu biodiverzity, AOPK ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy.
___________________________________________________________________________________________________________________________________________________

„Především v nižších polohách představuje alternativu k jehličnanům také dub. Už nyní je proto výhodné v lesích uvolňovat koruny stávajících dubů, aby byla podpořena jejich fruktifikace – tvorba žaludů. Právě přirozená obnova, případně i síje dubu, představují jedno z možných řešení, a to i z ekonomického hlediska.“ Mgr. Jan Horník, Ph.D., botanik.
___________________________________________________________________________________________________________________________________________________

„Pravděpodobné budoucí klima nižších nadmořských výšek v České republice si můžeme představit jako podnebí Maďarska. Proto se alternativní dřevinou k výsadbám pro budoucnost jeví dub – a to jak dub zimní, tak i dub letní. Dub letní je velmi plastický druh, který snáší přísušky i otevřené porosty.“  Mgr. Jan Roleček, Ph.D., Masarykova universita a Botanický ústav Akademie věd ČR.
___________________________________________________________________________________________________________________________________________________

„K lesnímu prostředí patří i odumírající a odumřelé stromy, včetně na zemi ležícího tlejícího dřeva. Na tato mikrostanoviště jsou vázány mnohé druhy, včetně řady vzácných a ohrožený rostlin, hub a živočichů. Odumřelé stromy a tlející dřevo nepatří jen do přírodních rezervací, ale mělo by být v určité míře součástí i našich hospodářských lesů. Kůrovcová kalamita přináší ekonomické ztráty, ale pro přírodu není tragédií, pokud nám po ní nezbydou jen holé paseky bez ničeho a pokud se z toho dokážeme poučit." Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., místopředseda České společnosti ornitologické a předseda Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině.
___________________________________________________________________________________________________________________________________________________

„Průzkumy ukazují, že ponechání tlejícího dřeva v lese pozitivně působí na vznik nového lesa. Souše a pahýly vylepšují mikroklima pro nově vznikající les a v delším časovém horizontu také dodávají lesní půdě potřebné živiny.“ Mgr. Markéta Nováková, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze.
___________________________________________________________________________________________________________________________________________________

„Douglaska tisolistá je severoamerická dřevina, která na "svém" kontinentě tvoří ektomykorhizy s řadou rodů hub, mimojiné i s hřibovitými. U nás v ČR se však pod douglaskou moc jedlých hub nenajde. V literatuře jsou uváděny zejména lakovky a klouzek douglaskový, který je však v Evropě velmi vzácný. Jiná věc je, že v opadu douglasky mohou růst saprotrofní detrikolní druhy hub, z nichž některé jsou jedlé, např. penízovka máslová. Ze své zkušenosti však mohu říci, že porosty douglasky u nás jsou, pokud se jedná o plodnice makromycet, velmi chudé. Domnívám se, že sázet u nás na místě odumřelých smrčin douglasku, je velmi špatné řešení.“ Mgr. Miroslav Beran, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.
___________________________________________________________________________________________________________________________________________________

„Letos (2019) na jaře jsme v našem lese (cca 580 m n.m.) vyseli na jednom místě v oplocence, kde se stále nechce nic uchytit, břízu a nějaké žaludy z dubu, který roste nedaleko. Žaludy jsme seli do důlků po 2– 3, pro břízu jsme připravili rýhy motyčkou (abychom zvýšili pravděpodobnost uchycení) a semínka do nich rozházeli.
Pod staré lísky do stínu jsme zasázeli jedle. Na otevřenou holinu po kůrovci jsme dali sazenice borovic a dubů letních. Všechno máme v oplocenkách kvůli přemnožené zvěři. Ve starších oplocenkách s bukem mezi sazenicemi už místy zmlazují třešně ptačí, břízy, jeřáby a duby. Vzniká tak pěkná směs dřevin. Doufáme, že zaprší a vše poroste.“

"Na podzim 2019 je v našem lese zjevné, že na jaře zasázené prostokořenné sazenice borovic a dubů téměř všechny uhynuly. Velmi málo pršelo a stromky na plném slunci uschly. Podle zkušeností jiných vlastníků lesa v téže oblasti však obalované sazenice ve většině přežily. Máme tak poučení pro příště." Mgr. Lucie Misařová, AOPK ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy 

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________

"Problematika borovic je v současnosti velmi složitá v celé republice. Katastrofální úbytek způsobují nejen škůdci, ale především nedostatek srážek a s tím spojené drastické snižování hladiny podzemní vody, ke které nedosáhnou ani hluboké kůlové kořeny borovice. Ze starých borových porostů toho asi moc nepřežije, z těch mladších možná část. Je otázka, co na to nově vysazené borovice; měly by být ale z místní provenience, což může být i problém. Raději borovici sázet jen v poměrně malém procentu, tak do 20 - 30 % vysazovaných dřevin, a to vyloženě na vhodných lokalitách. Zkušenosti zatím moc nejsou." Ing. Jan Pokorný

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Doporučení k ochraně hnízd vybraných druhů ptáků v lesích

V současné kůrovcové kalamitě se stávají velmi ohroženými ptačí druhy vázané na lesní společenství. Lesní práce se často provádí v termínech nevhodných z hlediska období jejich hnízdění. Níže jsou proto shrnuty obecné podmínky ochrany hnízd vybraných druhů ptáků, při jejichž splnění nebude mít běžné lesnické hospodaření na Vysočině negativní vliv na populace těchto druhů. Pokud bude zapotřebí provádět lesnické práce v termínech a vzdálenostech, které zde nedoporučujeme, je nutné tyto situace konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody (na území CHKO příslušná správa CHKO, na ostatním území Krajský úřad Kraje Vysočina).

Orel mořský (kriticky ohrožený)
 Od 15.1. do 15.5. – nebude prováděná žádná činnost v okruhu 300 m od hnízda.
 Od 16.5. do 30.6. – nebude prováděná žádná činnost do 150 m od hnízda, ve vzdálenosti 150 – 300 m od hnízda je možné provádět pouze tyto vybrané pěstební činnosti: ruční příprava půdy pro obnovu lesa, ruční zalesňování, ochrana proti buřeni (ručním ožínáním, chemicky ručním či zádovým postřikovačem), ochrana proti letnímu okusu zvěří (nátěr, postřik), ochrana proti hmyzím škůdcům (klikoroh), ochrana proti hlodavcům a ostatním škodlivým vlivům (nátěry, pasti).
Výr velký (ohrožený)
 Od 1.2. do 15.5. – nebude prováděná žádná činnost v okruhu 150 m od hnízda.
 Od 16.5. do 30.6. – nebude prováděna žádná činnost do 50 m od hnízda, od 50 m je možné realizovat výše uvedené vybrané pěstební činnosti.
Čáp černý (silně ohrožený)
 Od 15.3. do 31.5. – nebude prováděná žádná činnost v okruhu 150 m od hnízda.
 Od 1.6. do 31.7. – nebude prováděna žádná činnost do 50 m od hnízda, od 50 m je možné realizovat výše uvedené vybrané pěstební činnosti.
Jestřáb lesní (ohrožený)
 Od 1.3. do 31.5. – nebude prováděná žádná činnost v okruhu 100 m od hnízda.
 Od 1.6. do 30.6. – nebude prováděná žádná činnost do 50 m od hnízda, ve vzdálenosti 50 – 100 m od hnízda je možné provádět veškerou činnost vyjma těžby a skládkování dřeva.
Včelojed lesní (silně ohrožený), ostříž lesní (silně ohrožený)
 Od 15.5. do 31.7. – nebude prováděná žádná činnost v okruhu 100 m od hnízda.
 Od 1.8. do 30.8. – nebude prováděná žádná činnost do 50 m od hnízda, ve vzdálenosti 50 – 100 m od hnízda je možné provádět veškerou činnost vyjma těžby a skládkování dřeva.
Kulíšek nejmenší (silně ohrožený), sýc rousný (silně ohrožený) a holub doupňák (silně ohrožený)
 Od 15.3. do 30.6. – nebude prováděna těžba a skládkování dřeva v okruhu do 25 m od hnízda.

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině & Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Milý a zajímavý rozhovor o lese v Českém rozhlase: Muž, který sází stromy

V Kraji Vysočina leží CHKO Žďárské vrchy. Na tomto území platí přísnější pravidla, než ve volné krajině. Zde je odkaz na opatření obecné povahy, které se týká zpracování kůrovcové kalamity na území CHKO: Opatření v CHKO

Pěkná publikace ÚHÚL (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů) ve formátu PDF: Rádce vlastníka lesa

Technicky zaměření diváci se mohou podívat na zajímavé video o tom, co se nyní děje v lesích, jak se s kůrovcem bojuje (harvestory, vyvážečky, traktory...) a přitom se pokochat líbeznou moravskou češtinou:  youtube Holbra

Proč se vyhýbat jehličnatým monokulturám (jiný úhel pohledu): Článek o lesních požárech

Rozhovor o kůrovcích a smrkové kalamitě: O kůrovcích