Níže je uveden seznam dřevin, přesněji stromů (abecedně dle lesnických zkratek), které jsou vhodné k vysazování a vysívání na Vysočině a zároveň státem dotované při zalesňování sazenicemi. Výběr dřevin by měl vlastník udělat podle konkrétních přírodních podmínek lesa (vlhko / sucho; jižní / severní expozice, nadmořská výška, půda atd.).

Na www.eagri.cz je k dohledání tabulka „Přehled dřevin, na jejichž obnovu a zajištění je Ministerstvem zemědělství poskytován finanční příspěvek na hospodaření v lesích“. V ní jsou vypsány jednotlivé druhy dřevin, na které lze získat finanční příspěvek na konkrétním stanovišti (podle lesního vegetačního stupně (LVS) a půdních podmínek).
Pokud nevíte, jaké máte stanoviště, zeptejte se svého odborného lesního hospodáře. Ten by vám měl i poradit, které dřeviny jsou vhodné, popř. finančně podpořené státem ve vašem lese.

Pokud nelze sehnat dostatek vhodných a kvalitních sazenic z místní provenience, lze sbírat např. žaludy a sít do důlků po 2 – 3 semenech. Také jde použít břízu jako přípravnou dřevinu. Tu je možno sít na široko (třeba na sníh), nebo na podzim zapíchat na holinu větve nesoucí semena a vítr se už postará o jejich rozptýlení na ploše paseky. Pravděpodobnost ujmutí se zvýší  narušením půdního povrchu (např. lze dělat motyčkou rýhy). Tím ale práce nekončí, cílem nejsou čistě březové porosty, ale druhově i strukturně pestré a stabilní porosty cílových dřevin.
V každém případě je však nezbytné oplotit (alespoň část) holiny, aby stromy měly šanci odrůst před přemnoženou zvěří. Na oplocení je možné získat letos dotaci (od Krajského úřadu).

SEZNAM STROMŮ VHODNÝCH K VÝSADBĚ NA VYSOČINĚ:

BB  JAVOR BABYKA  Acer campestre – vhodný na nejteplejší a polostinná místa, dobře odolává suchu. Nevadí mu ani znečištěné ovzduší. Dorůstá výšky 10-15 m. Má velmi tvrdé a pevné dřevo. Druh pro teplé oblasti, na Vysočině Třebíčsko.

BK BUK LESNÍ Fagus sylvatica – snáší zástin, ale vadí mu přílišné sucho. Vyžaduje vlhké půdy (nesnáší zamokřené nebo naopak suché půdy). Na Vysočině vhodný do vyšších poloh. Dorůstá do výšky přes 30 m.

BO BOROVICE LESNÍ Pinus sylvestris – výrazně světlomilná dřevina, která rychle roste. Stačí jí chudé, suché i kamenité půdy; vyskytuje se ale i na rašelinných a bažinných půdách. Je přizpůsobena pro velmi široký klimatický rozsah (roční srážky 200 – 1780 mm). Dorůstá až 40 m výšky. Pěstovat ve směsi (např. s dubem letním), ve které bude tvořit maximálně třetinu. Ne monokulturně.

BR BŘÍZA BĚLOKORÁ Betula pendula – nenáročná, odolná, vyroste tam, kde je dostatek světla a alespoň minimum vláhy. Vhodná i k síji jako přípravná dřevina. Je krátkověká. Roste rychle a dorůstá výšky až 25 m. Má velmi příznivý vliv na půdu. Vhodná pro celou Vysočinu.

BRK JEŘÁB BŘEK Sorbus torminalis – vhodný jen vtroušeně, na okraje lesa, do nejteplejších oblastí Vysočiny (jižní Třebíčsko). Roste spíše na suchých půdách. Velikost 15 – 20 m.

DB DUB LETNÍ Quercus robur – velmi vhodný, přizpůsobený pro široký rozsah životních podmínek. Snáší otevřený prostor i přísušky, může být i podél vodních toků, kde je vlhčeji. Citlivý na pozdní mrazíky. Dlouhověká dřevina (500 let i více), dorůstá do výšky přes 30 m.

DBZ DUB ZIMNÍ Quercus petraea agg. – vhodný na teplá i vysýchavá místa a skalní hrany na Třebíčsku. Je výrazně světlomilný, teplomilný, roste i na chudých a mělkých půdách. Nesnáší přemokření. Dosahuje výšky i přes 30 m, dlouhověká dřevina.

HB HABR OBECNÝ Carpinus betulus – vhodný spíše do nižších nadmořských výšek (např. Třebíčsko), nenáročný na půdu i světlo. Dosahuje výšky do 20 m, dožívá se maximálně 150 let.

JD JEDLE BĚLOKORÁ Abies alba – vhodná do stínu či polostínu (např. pod břízy nebo lísky), tam, kde je vlhčeji. Má značné nároky na vláhu i na vzdušnou vlhkost. Přirozeně se vyskytuje v nadmořských výškách od 140 do 2100 m n.m. Na rozdíl od smrku udržuje kvalitu půdy v dobrém stavu. Při pěstování je nutné ji oplotit (velmi chutná srnám).

JIV VRBA JÍVA Salix caprea – světlomilná, přizpůsobivá dřevina. Roste i na suchých místech. Zamokření vydrží jen dočasně, ne trvale.

JL JILM HABROLISTÝ Ulmus minor – keř nebo strom (dorůstá do výšky 30 m). Vhodný jako příměs, spíše do nižších nadmořských výšek (Třebíčsko), do světlých lesů nebo okrajů.

JLH JILM HORSKÝ Ulmus glabra – vyžaduje vlhké, výživné půdy a stinné stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí. Dorůstá až 40 m výšky. Vhodný jako příměs.

JLV JILM VAZ Ulmus laevis – vyžaduje spíše vlhko a živné půdy s dostatkem dusíku, snáší zástin. Dorůstá do výšky až do 35 m. Vhodný do lesů podél vodních toků v teplých oblastech (Třebíčsko).

JR JEŘÁB PTAČÍ Sorbus aucuparia – přizpůsobivá, nenáročná dřevina. Rychle roste a bohatě plodí, přitom nepotlačuje jiné dřeviny, naopak jejich růst podporuje. Strom, řidčeji keř, vysoký 3 – 15 m. Velmi vhodný ve vyšších polohách v příměsi, zejména na holinách a jako přípravná dřevina.

JS JASAN ZTEPILÝ Fraxinus excelsior – v dospělosti světlomilná dřevina, v mládí vyžaduje spíš zástin. Potřebuje dostatek vláhy po celý rok (lze sázet např. v okolí potoků). Dává přednost půdám obohaceným dusíkem, nesnáší zasolené půdy a neroste na zrašeliněných podkladech. V současnosti má jasan problém s houbovým onemocněním Chalara fraxinea, pěstování je proto s jistým rizikem (zatím jediná známá prevence – pěstování jasanů ve směsi dřevin). Dosahuje výšek 20 – 40 m.

JV JAVOR MLÉČ Acer platanoides – vhodný jako příměs do teplejších poloh. Snáší polostín, vyžaduje hluboké, vlhké a dusíkem bohaté půdy. Středně velký strom dorůstající výšky 20 – 30 m. Dožívá se 300 – 400 let.

KL JAVOR KLEN Acer pseudoplatanus – polostinná dřevina vyšších poloh vhodná jako příměs, náročnější na půdní i vzdušnou vlhkost. Roste nejraději na vlhčích půdách. Statný strom vysoký i přes 30 metrů, dožívá se až 500 let.

LP LÍPA SRDČITÁ (malolistá) Tilia cordata – nenáročný, statný, dlouhověký strom vysoký až 30 m. Snese i chudší půdy, i když přirozeně roste na vlhčích půdách s vysokým obsahem humusu. Dobrá volba pro široké rozmezí nadmořských výšek.

LPV LÍPA VELKOLISTÁ Tilia platyphyllos – snáší dobře zastínění a proto se udrží i pod jinými dřevinami alespoň jako keř. Je středně náročná na půdu a nejlépe jí vyhovují hluboké živné půdy. Je také náročná na vyšší vzdušnou vlhkost a citlivá k pozdním mrazům. Bývá až 40 m vysoká. Je dlouhověká.

MD MODŘÍN OPADAVÝ Larix decidua – v ČR původně pouze v Jeseníkách, ne na Vysočině, z praktického hlediska ale vhodný, např. ve směsi s dubem. Světlomilný, až 50 m vysoký. Každoročně mu opadávají všechny jehlice (výhoda – lépe snáší tuhé mrazy a lépe odolává znečištění prostředí). Roste na hlubších půdách, ale ne vlhkých.

OL OLŠE LEPKAVÁ Alnus glutinosa – dost náročná na světlo; jen v mládí se může přizpůsobit zastínění. Vhodná do vlhka, k vodním tokům apod. (hladina půdní vody může být trvale na půdním povrchu). Záplavy v době vegetačního klidu (od podzimu do jara) jí vůbec nevadí. Špatně snáší výkyvy v hladině spodní vody. Dosahuje výšky až 35 m. Lze ji např. sázet v nižších polohách v kombinaci s dubem letním.

OS TOPOL OSIKA Populus tremula – odolná, velmi světlomilná dřevina, která se jako první spolu s břízou objevuje na obnažených půdách a pasekách. Roste jak na vlhkých, tak suchých půdách. Dorůstá do výšky 15 – 25 m.

SM SMRK ZTEPILÝ Picea abies  – strom vysoký až 50 m. Původně roste v horských lesích, inverzních údolích, v rašeliništích a lokalitách s vyšší půdní vlhkostí, především na kyselých půdách. V současnosti lze vysazovat pravděpodobně jen do nejvyšších poloh Vysočiny do vlhkých míst, ale ani tam není jisté, zda bude prospívat. Vysazovat vždy ve směsi (např. s olší lepkavou), ne monokulturně.
Pozn. studie Jana Altmana z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni potvrdila, že globální oteplování významně omezuje růst smrků v nižších polohách, především v místech, kde je vysazený mimo své původní prostředí (tedy téměř na celé Vysočině).

TR  TŘEŠEŇ PTAČÍ Prunus avium – nejlépe roste na mírně vlhkých půdách, ale nevadí jí ani sucho. Nesnáší zamokřené, těžké a studené půdy. Dává přednost osluněným polohám. Je tolerantní vůči imisím, a hodí se proto i do míst se silně znečištěným prostředím. Dorůstá až 35 m výšky. Vhodná jako příměs s lípou, buky i duby.

VRH VRBA KŘEHKÁ Salix euxina – středně velký strom obvykle 6–15 m vysoký. Světlomilná dřevina vhodná do vlhka, nejlépe k vodním tokům. Bez většího hospodářského významu.

VRN VRBA NACHOVÁ Salix purpurea – keř dosahující 2 – 8 m výšky; vhodný do vlhka. Bez většího hospodářského významu.